S linuxem jsem se potkal už na vysoké škole, za dřevních dob. Na internet jsi se dostal jenom přes modem a na svou informatickou školu jsem nosil domácí úkoly na disketách.
Čteš správně, na disketách. Pravda, pak jsem si na „malé nošení“ pořídil USB disk, co měl na tehdejší dobu neuvěřitelných 128 MB
Megabajtů. Těch je 1024 v jednom gigabajtu. Furt čteš správně.
Tak někdy v týhle době jsem potkal svýho prvního Linuxáka. A byl to Linuxák s velkým tučným L na začátku svého jména. Takovej ten, co si fakt kompiluje jádro.
Ten mi vypálil mé první linux distro, Mandrake Linux. Jo, link vede na název „Mandriva,“ ale v těch časech dávných legend se to jmenovalo ještě Mandrake.
A ve stylu „první dávka je zdarma“ jsem spadl do králičí nory. Když přišla Windows Vista, tak jsem přešel na linux a od té doby jsem více méně na Linuxu doposud.
Za tu dobu jsem vystřídal docela dost distribucí. Ale tak nějak jsem se neustále nechával stahovat gravitační silou distribuce Linuxu Mint.
Před tímhle článkem to období bylo asi na dva roky, kdy jsem zakotvil na Arch Linuxu, který jsem si svými pokusy docela pěkně rozbil. Naštěstí jsem pak notebook věnoval synovi, takže jsem formátoval disk a dal jsem tam…
Ano, tušíš správně: Linux Mint.
Ale když jsem si pořizoval nový notebook, tak jsem si říkal, že bych si strašně moc chtěl vyzkoušet desktopové prostředí KDE. Tam se mimo jiné doporučuje distribuce KDE Neon (Wiki nemá odkaz!), ze kterého ti píšu tenhle příspěvek.
Jenže.
Jenže mi nedávno začalo hodně zlobit internetové připojení. Nejdřív jsem to zkusil vyřešit tím, že jsem škrtil svůj router
Kámo. Pavle. „Škrtil svůj router“ není úplně nejlepší slovní spojení. Jen si to představ:
„Pavle, jak se máš, co děláš?“
„Ále, třeba včera večer jsem doma škrtil svůj router.“
„A .. aha… Já … Já už musím jít…“
No. Popojedeme. Nejdřív jsem zkoušel zlepšit své internetové připojení tak, že zaktualizuju svůj router, v marné naději, že to zabere.
Nezabralo.
Ale aspoň mi to dalo informaci, že problém může být někde na mém počítači. A jako na zavolanou na mě vypadlo USB. Na kterém jsem měl nainstalovanou instalačku jedné Linuxové distribuce.
Ano, tušíš správně, byl to Linux Mint.
Nabootoval jsem z USB a vyzkoušel Youtube. Nesekal se, stream v pohodě. Ani tohle KDE Neon nedával a to mám stabilních 20Mbps.
Já vím, žádná sláva, ale když od toho potřebuju streamovat nejnovější díl Bridgetonových a nebo na Teams callu říct „No updates for me,“ tak je to až až.
Dokonce jsem si zkusil na USB disk stáhnout Albion Online a chvilku si ho zahrát. Žádná ztráta pingu, žádný sekání se, normální hraní.
Aha. Může za to KDE Neon!
Důvodem je, že Linux Mint jede na fakt stabilních verzích programů a Linux Kernelu. Takže na chlubení na těch internetech to není, ale aspoň jsem konečně pochopil to kouzlo Linux Mintu a toho, čím mě to vlastně přitahuje.
A já stál před rozhodnutím, zda si raději nainstalovat můj oblíbený Mint a nebo zda pokračovat na KDE Neon
Ale o tom třeba zase někdy příště
Napsat komentář