Zítra, 22. června, léta naší paní Beyoncé, je Českou televizí ohlášená výstražná stávka proti převedení koncesionářských poplatků pod státní rozpočet.
Cha, když chci, tak umím být konkrétní a né, jako obvykle.
Naštvání v ČT celkem chápu. I mně se v korporátu dost často stvává, že někde někam nahoru je dosazen nějaký ten manažer – který ideálně přišel z Deloitte nebo Accenture – a ten se hned probudí a nařídí, že Všechno Bude Jinak.
V mém konkrétním případě se takhle někdo probudil asi o tři šprušle výš oproti mé aktuální pozici a vyhlásil, že novým (mým) cílem bude mít všechny testy zautomatizované.
Jinými slovy, že automatizace bude pokrývat 100% testcasů.
Je to blbost? Je to blbost!
Ale řečeno slovy klasika: Můžu s tím nesouhlasit, můžu proti tomu protestovat, ale to je asi tak všechno, co se s tím dá dělat.
Leda by
Leda bych vstoupil do stávkové pohotovosti. To by tomu manažerovi ukázalo!
ČT nejenom do té pohotovosti vstoupila, ale v pondělí bude stávkovat. Teda, pokud se něco nezmění.
Za mě by ale stávkovat neměli.
Stávka může v zásadě způsobit to, že dopad na vysílání nebude až tak veliký. „Vidíte, uměj vysílat hospodárně, když se jim chce! A my Jsme Ti Správní, kteří je donutí, aby takhle hospodárně vysílali, i když se jim nechce!“
Případně: „No, tak jeden den ČT nevysílala. Chlapci a děvčata si zahráli na černý obrazovky a my jsme si zatím přepli zprávy na CNN Prima News, který jsou narozdíl od ČT naprosto zdarma!“
Plus to má další rozměr.
Když se v roce 2008 řešily poplatky „poprvé“ tak mi připadlo stupidní, že se platí od vlastnictví televize. Ale jelikož jsem přístroj měl
Koukal jsem se na filmy na DVD a hrál hry na Nintendo Wii, heč.
Tak jsem se k poplatkům registroval. Nastavil jsem si trvalý příkaz – a to samé u Českého Rozhlasu. Tam jsem to rádio ani neměl a v tu dobu měla žena rádio ve služebním autě, takže platila firma.
I tak mi ten nápad „máš telku? Tak plať!“ přišel úplně zcestný. Ale budiž.
Zvýšení poplatků minulou vládou pak bylo divadlo na jedničku s hvězdičkou. Vláda na tom krvácela v parlamentu a když už bylo v zásadě jasný, že ty poplatky „dopadnou“ tak minulý generální ředitel zrušil Noru Fridrychovou.
Poplatky se rázem staly velmi nepopulární, ale já – stále se nedívající na ČT – jsem si řekl, že na tom přeci nejsem tak špatně, abych neměl na zaplacení 150 Kč měsíčně. Zvlášť, když měsíčně utrácím víc za větší blbosti.
Jenže
Jenže pak jsem si zapomněl změnit trvalej příkaz.
Tak hnusnej mail z České televize jste ještě neviděli, pánové! Škoda, že jsem jej tenkrát v znechucení smazal.
Žádný „chápeme, že se to 17 let neměnilo, tak jste asi zapomněl, pojďte to napravit“
Kdepak, pěkně hezky hnusně, právničinou psaná upomínka.
Na vysílání ČT se teď můžu kouknout díky tomu, že si rodiče koupili Oneplay pro až tři účty.
Asi se zítra podívám, ale těžko, přetěžko se mi podporují hlasy ohledně svobody slova, když z ČT mám pocit, že jde o nenasytný, neflexibilní moloch, kterému jde v první řadě o prachy…
Napsat komentář