„Další podstatný výpadek zažily internetové aplikace především v Evropě. Zdrojem je opět služba Cloudflare, která již nedávno měla jeden výpadek…“
Seděl ve své kanceláři a modlil se. Doslova a do písmene se modlil k Ježíši Kristu, přesně tak, jak mu ukázali jeho rodiče, kterým to zase ukázali misionáři. Potřeboval znamení. Jakékoliv. Cokoliv.
Netušil, že jeho nástup do Cloudflare bude takhle turbulentní…
Zdejší inženýři si totiž v průběhu let vymysleli jistý páteční rituál. Sestával se z toho, že si koupili dva velké kyblíky od KFC a ty všechny snědli k obědu. Zbylé kosti byly nabídnuty „Velkému Serveru“ jako obětina.
A kdyby jenom kosti! Ke kostem přidávali „blood of true virgin.“ Na jednu stranu, sehnat zrovna v IT oddělení někoho neposkvrněného nebylo vůbec těžké.
Na tu druhou stranu, takové modlářství bylo proti Bibli, Ježíšovi a samozřejmě i Knize Mormonově.
Okamžitě jim to zatrhnul. Jako nový šéf oddělení na to měl plné právo. Inženýři trochu protestovali a dušovali se, že prostě tohle ty servery potřebují k tomu, aby vše správně fungovalo. Světová konektivita přeci nemůže viset na několika ohlodaných křidýlkách od KFC, které pak v pondělí obřadně spálí několik obtloustlých chlápků!
A pak spadly servery. Celý internet se ponořil do tmy na několik hodin.
Stává se to, nic není stoprocentní, a každý, kdo pracuje v IT, ví, že když máte „šest devítek,“ tak je to asi ta nejlepší dostupnost služeb.
Našli chybu a vydali ji v „post mortem.“ Samozřejmě, že vedoucí toho oddělení mu k tomu dodal, že kdyby „Velkému Serveru“ nabídli jeho obětinu, tak se tohle nestane. Blbost!
Celý jeho kostel se pak modlil za Internet k Ježíšovi. K jedinému a pravému Bohu, v jediné pravé církvi, jak ji znovu založil Joseph Smith.
A pak v pátek spadl internet zase. Tentokrát úplně nevěděli proč. Svedli to na kritickou aktualizaci programovacího jazyka. IT svět to stále přijal, ale už to fakt vypadalo divně.
On sám začínal podezřívat své ajťáky. Když jim zatrhnul rituál k „Velkému Serveru“ tak přestali mít důvod si kupovat kyblíky od KFC. Co když to dělali naschvál? Co když jim nejde o ten rituál, ale o to smažené kuře?
Další pátek měli všichni přesčas. Rituál se nekonal, smažené kuře nebylo. Všechny systémy hlásily zelený stav, všechno naprosto normální. Sám se shledal, že se modlí. Samozřejmě k Ježíšovi.
Najednou kontrolky jedna po druhé začaly hlásit červenou.
Jeho inženýři to rychle opravili a jelo se dál. Výpadek v rámci minut, to snad nikdo nezaznamená.
Důvod? Neznámý.
Dlouho do noci se nedělo nic. Když už se někde kolem půlnoci chystal, že se konečně dojde domů vyspat, vypadly jističe elektřiny.
Jističe byly několikrát naddimenzované a tohle se doslova nikdy v historii provozu nestalo. Navíc záložní dieselagregáty nenaběhly. Později se zjistilo, že byly zaneseny vstřikovací trysky.
S vypětím všech sil to opravili a nahodili systémy zpět. Tentokrát to trvalo asi půl hodiny. Takže zákazníci zvenku si začali všímat.
Nakonec takhle bojovali se servery celý víkend. Museli se střídat na směny a ručně kontrolovat provoz DNS systémů doslova minutu za minutou. On sám prošvihnul setkání ve svém kostele. Všichni byli nevyspalí a mrzutí.
Celkový výpadek za víkend naskákal na asi dvě hodiny. Naštvaní zákazníci se na ně drali ze všech stran a vtipy na nestabilnost Cloudflare brázdily celým internetem.
Tedy, pokud zrovna fungoval DNS subsystém…
„Tak co, šéfe. Jak to vidíte?“ nakouknul mu do kanceláře vedoucí jeho ajťáků. V náručí držel hned dva plné kyblíky smaženého kuřete.
Rychle se probral ze své modlitby. Nic nepřišlo. Žádné znamení.
Zhrozil se nad tím, co se chystal říct. Ale v tuhle chvíli neviděl jiné možné řešení.
„Prostě to udělejte…“ zoufale oddechl a znovu se pohroužil do modliteb.
Tentokrát za odpuštění
Napsat komentář